"Here with me"

7. října 2010 v 22:09 | *Siky* |  Nezařazené povídky
Tenhle týden je fakt příšerný... skoro každý den nějaká písemka. Vůbec nic nestíhám, navím jsem šíleně unavená. Ještěže už je zítra pátek. Ale musím se jít ještě učit cesťák, tak sem jenom hodím povídku a opustím Vás mí drazí. *-*

Bude to bez obrázků, protože najít nějaké obrázky na NHG je téměř nemožná věc... což mě děsně mrzí. Ale za to jsem našla nádherné, ale opravdu nádherné video. Ta písnička má pro mě totiž zvláštní význam. Skrývá se za ní plno dávných ale krásných vzpomínek... :3



,,...san... niisane! Niisane!" Sakra, zaklel Kirihara Naoto v duchu a pravačkou zatáhl sprchový kohoutek. Levou ruku nechal z jisté zoufalosti přitisknutou ve svém klíně.
,,No?''
,,Já jenom... měl jsem dojem, že jsi tam už dlouho, tak jsem se chtěl jenom ujistit, že se nic nestalo,'' mumlal teď už téměř klidný Naoya. Samozřejmě, že jsem tu dlouho. A chceš i vědět proč, bráško? Protože mě šíleně vzrušuješ. A protože už jsem to prostě nemohl vydržet.
,,Jsem v pořádku. Za chvíli přijdu, Naoyo,'' zavolal Naoto a znovu pustil horkou vodu. Rychle se do umýval a s ručníkem kolem pasu - protože si hloupě zapomněl oblečení - vešel do jejich společného pokoje. Praštil sebou o postel situovanou v blízkosti dveří vedoucích na hotelovou chodbu a nepřítomný pohled upřel do stropu. Aby se mohl převléct, aniž by odhalil svůj malý problém, který roztouženě stál mezi jeho nohama, musel počkat, až jeho mladší bratr půjde taky do koupelny. A zrovna k tomu se Naoya příliš neměl.
,,Na co myslíš?" Zeptal se Naoya tiše. Na to, jaké by asi bylo, kdybych tě mohl ohnout.
,,Na nic konkrétního. Co ty, do sprchy nejdeš?''
,,Už,'' zamumlal Naoya.
,,A sundej si ten mokrý ručník nebo se nachladíš,'' dodal ještě a zavřel se v koupelně. Naoto se sarkasticky zašklebil. Kdyby jeho bráška věděl…
Když se Naoya asi za půl hodiny vrátil, našel svého bratra zachumlaného pod peřinou. Do oka mu padl ručník válející se na podlaze vedle Naotovy postele. Zanesl ho na sušák v koupelně a pak ulehl do své postele. Pod tenkou peřinou se zachvěl. Byla zima. Skoro taková, jako když se před patnácti lety pokusili utéct z ústavu. Kdyby ho tehdy Naoto nezahříval vlastním tělem, zřejmě by umrzl. V hotelu samozřejmě až tak chladno nebylo, ale venku určitě ano.
Ani jeden z bratrů Kiriharových nemohl usnout. Nakonec se to první podařilo tomu mladšímu, v což ten starší doufal. Tiše vylezl z postele a zamknul se v koupelně, kde se při dosti zvrhlých myšlenkách na svého mladšího bratra, zbavil onoho fyzického problému. Teď už se mu snad podaří usnout. Podařilo. Téměř okamžitě po tom, co ulehl. A pak se mu zase zdály ty sny. Erotické sny, plné jeho mladšího bratra. Pak nebylo divu, že ráno vypadal jak vyoraná myš. Ty sny byly totiž velmi divoké, neboť Naoya v nich byl všechno jen ne klidný, tichý a uzavřený. Naoto se musel opravdu krotit, aby na něj po takových vášnivých snech - kde si s bráškou dělal co jen chtěl - neskočil. Teď seděli u stolu a jedli snídani. Pár sandwichů, které Naoto koupil v protějším obchodě. Čaj jim uvařil hotelový personál, když je o to Naoya požádal.
,,Měli bychom se začít dívat po nějakém jiném ubytování. Zatím by stačil i nějaký podnájem," nadhodil zamyšleně Naoto.
,,Kousek odtud je realitní kancelář. Můžeme se tam poptat," usmál se mladší z bratrů. Naoto se zavrtěl a dal si nohu přes nohu.  Stačil jeden Naoyův rozkošný úsměv a jeho tělo bouřlivě reagovalo. Jsem přece dost starý na to, abych se dokázal ovládat, vyčetl si.
,,Niisane? Stalo se něco?"
,,Ne," zalhal Naoto. Popadl hrnky a chtěl je odnést.
,,Já je tam zanesu," vyskočil Naoya ze židle a dotkl se Naotovy paže. V ten okamžik oba strnuli a Naoto leknutím málem upustil nádobí. Věděl, co Naoya vidí. Všechno. A Naoya skutečně viděl všechno. Všechno, co k němu jeho bratr cítí, jak o něm přemýšlí. Že svého bratra fyzicky přitahuje. Viděl i to, co jeho bratr dělá, když je toho moc, že si ho u toho představuje nahého a v rozličných pózách a polohách, že při vrcholu často křičí jeho jméno.
,,Na-Naoto...?" Vykoktal Naoya a zčervenal jako právě dozrálé rajčátko.
,,Promiň," zamumlal Naoto, prudce se otočil a nechal zmateného mladíka v hotelovém pokoji. Jeho bráška ho teď určitě bude nenávidět. Musel vypadnout. Bezcílně míjel ulice a bál se vrátit. Netušil, že pro Naoyu to byl nejpříšernější čas v jeho dosavadním životě. Jeho starší bratr pro něj znamenal všechno a cítil se bez něj nesnesitelně osamělý. Nevadilo mu, že k němu Naoto chová city, které pro sourozence nejsou vhodné. Nezlobil se na něj, nevyčítal mu to. Kdyby Naoto tak zbaběle neutekl, dozvěděl by se, že Naoya ho taky miluje víc, než by bratr bratra měl. Zatímco Naoto ten zlý den probloumal po městě, Naoya ho proležel v posteli. Čas se pro něj bez slitování vlekl. Každou chvíli vykoukl z okna, jestli se jeho bratr konečně nevrací. Ale Naoto se vrátil až dlouho po půlnoci, protože doufal, že to už bude Naoya spát. Samozřejmě kráčel tichounce a nerožnul, takže se pořádně lekl, když na něj Naoya ze tmy pokoje najednou skočil. A lekl se ještě víc, když na krku ucítil něco studeného vlhkého…


I can't hide
I cannot be
Until you're resting here


,,Ty pláčeš?"
,,Ne asi, ty… ty pitomče!" Křikl na něj mezi vzlyky Naoya.
,,Proč?" Nechápal Naoto.
,,Protože jsi mě tu nechal a já nevěděl, kdy a jestli vůbec se vrátíš."
,,Ty se nezlobíš za… tamto?"
,,Zlobím se, že jsi někam odešel. Beze mě. Už to nikdy nedělej, niisane. Prosím. Já tě potřebuji. Máme přece jenom jeden druhého, tak… tak…," nedokázal Naoya dopovědět, protože se naplno rozbrečel. Naoto ho pevně objal, něžně hladil po vlasech a šeptal konejšivá slova.
,,Promiň. Mrzí mě, že jsem ti ublížil. Ale slibuji, že už tě nikdy neopustím. Ani na chvíli. Dokonce ani, kdybys mě sám poslal pryč. Nevadí?" Usmál se Naoto.
,,S tím souhlasím," oplatil mu Naoya úsměv. Chvíli se vzájemně prohlíželi až to Naoya dál nevydržel.
,,Naoto?"
,,Ano?"
,,Tak už mě polib."
,,Cože?"
,,Copak ti stačí jen ty sny?" Optal se Naoya nevinně. Bože... bože... bože... on mě... svádí? To bylo na staršího bratra příliš. Přítáhl si Naoyu k sobě a dlouze ho políbil. Když se od sebe odtrhli, vzal straší bratr mladšího za ruku a přivedl ho k posteli. Lehli si, přitiluli se k sobě a pošeptali si, že se milují.


And I won't go

And I won't sleep
And I can't breathe
Until you're resting here with me
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Namika Namika | Web | 7. října 2010 v 22:24 | Reagovat

Aaaach, bratská láska je taaak pekná :3 Milá poviedka :3 A aj video je pekné, fakt to anime vyzerá zujímavo :D a song poznám, aj keď som si naň dlhú dobu nespomenula :D strašne pekný :D

2 Kuro-nii Kuro-nii | Web | 8. října 2010 v 6:57 | Reagovat

KYAAAA *roztéká se blahem...xD* to je naprosto úžasné, dokonale,,,xD A prostě KYAAA já vubec nevím co bych na to měla říct zlato...xD možná jen :D to chce další povídku protože pokud mě takhle budeš mučit jen krátkejma jednorázovkama umřu :D:D ty prostě píšeš nádherně :D jo tohle to mi prostě chybělo :D

3 Rien et Vide Rien et Vide | Web | 8. října 2010 v 19:41 | Reagovat

Dlouho jsem měla problém se vypořádat s incestem (dáli se tahle povídka tak nazvat, protože Kana si všechno domyslí xD). Tohle mi ani tak nějak nevadilo, protože to ani znám a vím, že to není nějaká SHOTA (což je jedna věc, ze které bych tedy upřímě zvracela DX).
Takže Kaninka to vydržela, líbilo se jí a dává plný počet hvězdiček. :)

4 Hikari - san - SB Hikari - san - SB | Web | 8. října 2010 v 20:35 | Reagovat

bože, nádherná povídka *-* jinak se školou sme na tom spousta lidí stejně *včetně mě :D*

5 Namika Namika | Web | 8. října 2010 v 22:46 | Reagovat

A vieš, že ma napadlo sa ťa na CS spýtať na to isté? XD Akurát som na to zabudla -_-'' nuu, s ICQ to bude ťažké, tak už nechodím :( všetci sa presunuli na FB, tak som nemala na výber a sledovala som stádo XD nemáš náhodou FB? :D

6 Ai-chan Ai-chan | Web | 9. října 2010 v 8:46 | Reagovat

No ona to není chyba jen učitelů my taky nejsme svatí...ale ta jedna je prostě na facku. Jo tohle anime už jsem se dívala, že to překládá anime-manga tak potom se mrknu :)

7 Rien et Vide Rien et Vide | Web | 9. října 2010 v 11:51 | Reagovat

Stejně, když to teď znova pročítám, tak jsem se neudržela a u některých věcí jsem se musela zasmát. xD

8 Naddi-san Naddi-san | Web | 10. října 2010 v 13:10 | Reagovat

Jé... Jé... Hau... Neviem, čo dodať... Prenádherná poviedka... Úžasná... Nyuuuuuuu.

Plus, moje milé, pre informáciu, Naddi sa po novom nachádza na adrese http://illusory-treasure.blog.cz/ xD Takže ste určite obe vítané ^^

9 Rumi Rumi | Web | 10. října 2010 v 14:19 | Reagovat

Pokud se nepletu, to už je tvá třetí povídka na blogu že? Jsem dost pozadu xD
Ale bratrskou lásku mám velice ráda *-*
Pěkné, miluji tvé povídky *__*

10 Kuro-nii Kuro-nii | Web | 10. října 2010 v 20:59 | Reagovat

Neboj se zlato, i když už nebudu na blogu buď si jistá, že tady na tomto blogu mě budeš mít vždycky...xD :D o tebe já totiž nehodlám přijít...xD :D protože tvé povídky by mi chyběli to si piš ...xD :
d

11 *Siky* *Siky* | Web | 10. října 2010 v 20:59 | Reagovat

[9]: Já tě uklidním drahá, ta yuri povídka je stará, napsala jsem ji už dávno, takže se to dá brát tak, že ty povídky jsou jenom dvě. ;-)
Jinak jsem převelice potěšená, že už jsi zpátky... já už se lekla, že co že se stalo...

12 Kuro-nii Kuro-nii | Web | 10. října 2010 v 21:08 | Reagovat

Neboj siky však já se zase někde objevím uvidíš...xD :D a zese budu šílená...xD :D ninkdy mi to dlouho nevydrželo :D

13 Namika Namika | Web | 12. října 2010 v 19:20 | Reagovat

Počuj moja, dostala si môj mail? Občas robí problémy a nepošle správy na niektoré adresy...
Ak si ho nedostala, pre istotu som ti tam predsa len napísala číslo na ICQ :D tak ho dám pre istotu aj sem :) 404812248

14 Namika Namika | Web | 13. října 2010 v 22:05 | Reagovat

v pohode moja, ja len, či si ho dostala :D ja chápem, že nie každý má toľko voľna ako ja XD a tiež dúfam, že tam na seba niekedy narazíme :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama